Řekni mi pravdu

22. července 2017 v 22:17 | Shiruba |  Poezie
Nemůžeš to aspoň přiznat?
A ne pořád lhát?
Nemůžeš být jednou upřímná?
A ne být pořád tak úskočná?

Bojíš se mě?
Nenávidíš mě?
Máš ke mě odpor?
Řekni mi na mě svůj názor.

Chci to vědět,
a ne jen Tvé lži slyšet.
Lež beru víc jako zradu,
než krutou pravdu.

Co si o mě vlastně myslíš?
Proč se mnou normálně nemluvíš?
Jen se mi vyhýbáš
a ani na vzkazy neodpovídáš.

Řekni to na rovinu.
Jakou na mě házíš vinu?
Řekni mi zpříma,
proč musím být sama?

Proč mě nechceš vidět?
Proč nesmím Tvůj hlas slyšet?
Aspoň to sakra řekni!
A všechno zlé mi vytkni!

Proč mě tak týráš
a samotnou mě necháváš?
Proč jen já musím trpět?
Řekni, chci to vědět.

Aspoň na mě křič,
nebo řekni ať zmizím pryč.
Vysvětli mi, co se děje
a pak mě pošli do háje.

Proč se vyhýbáš setkání?
A proč se uchyluješ ke lhaní?
Proč jsem já ta špatná?
Vždyť já jsem teď opuštěná.

Proč jsem já zrádce?
Jsem to já, kdo má bolavé srdce.
Proč mě ničíš?
A možná se nad tím i bavíš?

Víš že se pomalu zabíjím,
že se alkoholem opíjím.
Ale nepomůžeš mi.
Radši mě dál ničíš slovy bodavými.

Nevytáhneš mě ze dna,
protože Ti nevadí, že jsem smutná.
Nepodáš mi pomocnou ruku,
radši se vyhneš mému kalnému zraku.

Alespoň řekni, co po mě chceš?
Proč mi pořád lžeš.
Na co si to hraješ?
A proč mi do ran sůl sypeš?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.