Touha po spánku

12. března 2017 v 23:44 | Shiruba |  Poezie
Chci spát,
ale není mi přáno.
Pořád musím oči otvírat,
než usnu, je tu ráno.

Je to utrpení,
je to trest.
Přitom mé znavení,
samo by mě do světa snů mělo uvést.

Zírám do tmy,
toužím vstát.
Slyším venku hromy,
chtěla bych se na ně jít podívat.

Sotva světlo rozsvítím,
jenom vstanu,
po spánku zas zatoužím
a zpátky si lehnu.

Ve světle únava,
že spala bych hned.
Ve tmě má duše ožívá,
jak tající led.

Když vedle sebe tělo cítím,
je to jako jasné slunce.
Hned lépe se cítím,
a usnout není tak těžká práce.

Je to jako prokletí,
že sama ve tmě musím bdít.
Nikdo nemá ponětí,
jak těžké je pro mě takhle žít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.