Noční můra

2. ledna 2017 v 21:21 | Shiruba |  Poezie
Dnes v noci sen mě přišel navštívit,
však nebyl šťastný, můj smutek chtěl jen prohloubit.
V tom snu byl zlověstný lesk,
tíha na srdce dopadla jak z čistého nebe blesk.

Moje sestra u oltáře,
vidím jí do šťastné tváře.
Máma v rukou muže zas?
Opět se ptám: "Was ist das?"

Přátelé odcházejí, bůh ví kam
a kam já teď jít vlastně mám?
Táta další dítě má,
dcera v jeho srdci už místo nemá.

Dívám se na šťastné tváře,
jen mě chybí štěstí záře.
Jsem tu sama, ale proč?
Ať to skončí, bože zakroč!"

Někdo blíží se ke mě!
Nevím zda kroky patří muži či dámě.
KLUK! O krok radši ucouvnu,
neboť tomu já nepodlehnu.

Opovržení vystřídalo smutek,
když pohlédl na mě ten floutek.
Všechno je pryč a je tu jen on
a v hlavě mi bije poplašný zvon.

Srdce už to nesnese,
kéž mě vítr odnese.
On je pořád blíž a blíž
a já za sebou cítím kříž.

Na kříži jméno vyryté,
pod zemí možná mé tělo zakryté.
Nepřítel se na mě vrhne,
konečně ze snu mě to vytrhne.

Dívám se na bílý strop,
ať těmhle snům už je stop.
Vlasy, šaty propocené,
srdce hrůzou rozdrcené.

Kéž to jenom můra byla,
realitu neovládla.
Co však na snu bylo pravdy?
Ža sama zůstanu tu navždy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 3:29 | Reagovat

boží 8-O

2 shiruba shiruba | E-mail | Web | 5. ledna 2017 v 22:34 | Reagovat

[1]:děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.