Nemoc zvaná zoufalství

17. ledna 2017 v 18:24 | Shiruba |  Poezie
Nazývají mě cvokem,
já svůj stav nazývám nemocí.
Je to zoufalství zkřížené se strachem
a je v tom plno dalších emocí.

Říkají mi magor,
ale co o mě vědí?
Je to jen jejich neuvážený názor,
každého odlišného hned soudí.

Ta nemoc mě zabíjí
a zároveň mě chrání.
Ostatní se mě bojí
a ze strachu se mě straní.

Je to smutné? Asi ano.
samota někdy bolí.
V přátelství mi není přáno,
ač se snažím, vždy mě život spálí.

Najdu si kamarádku,
ona mě využívá, nebo opustí.
Je to jako zapálit si svíčku,
která jen chvíli a málo svítí.

Mám strach se seznamovat,
na někoho promluvit.
Mám strach, že si se mnou bude jen hrát,
nebo že já můžu někoho ranit.

Jsem zoufalá, že mě každý opouští
a nikdo se mnou nechce zůstat.
Každý se mnou je, ale pak se zase v dáli ztratí
a s jinými se chce smát.

Nikdo mě nemá vážně rád
a já mám byt normální?
Ze zoufalství už mám postavený hrad
a k němu dalších mnoho stavení.

Nejhorší je, že nevím, co je na mě špatného.
nikdo mi to nepověděl.
Když se zeptám, nezjistím nic určitého.
jako by na mě žádný kaz být neměl.

Asi jsem prokletá,
jiné vysvětlení nemám.
Proto se mě už nikdy nikdo nezeptá,
jak se mám.

A když jo? Co odpovím?
Co na to mám odpovědět,
když každý večer slzy roním?

Odpověď je: "Opravdu to chceš vědět?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 18. ledna 2017 v 14:50 | Reagovat

úžasné už tě mám v Affs :-)

2 shiruba shiruba | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 17:11 | Reagovat

[1]: Děkuji za obojí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.