Pentagram času - Kapitola 2

6. listopadu 2016 v 8:39 | Shiruba |  Final fantasy
"Nemohl bys mi alespoň sundat ta pouta?" Otáže se klidným hlasem mladík a slabě se usmívá.
"Ne."
"Proč?"
"Protože jsi nepřítel."
"Aha a proto mě tu vězníš jako svoji hračku?"
"Tak to není!" Ohradí se rozrušený Cid, který netuší, jak se má vlastně zachovat. Sedí zády k vězni a snaží se něco vymyslet.
"Proč jsem tu?"
"Protože Tě Tvý kumpáni vopustili."
"Ne ne, o tom já nemluvím. Pamatuji si, co se stalo. Ale já se ptám, proč jsi ještě neřekl ostatním, že jsi mě……chytil." Uchechtne se.
"Já Ti ani nevím."
"Sundej mi prosím ty náramky."
"Ne."
"Proč? A vymysli si něco jiného, než že jsem nepřátel."
"Utečeš."
"Proč si to myslíš?"
"Protože nejsem úplnej debil."
Zvedne se a vydá se na odchod.
"Můžu Ti pomoct."
Blonďák se zastaví.
"Jak?"
"Řeknu Ti jak na mé dva bratry a jak je probrat."
Muž se otočí.
"Proč bys mi pomáhal?"
"Protože nemám na výběr." Tuto větu řekl tak vážně, že jeho věznitel neváhal mu alespoň toto věřit.
"Oč jde?"
"Nejdřív mi sundej pouta a já pak budu mluvit."
Highwind protočí oči v sloup a udělá, co po něm mladík chce.
"Díky." Posadí se a promne si sedřená zápěstí. Po té se zachumlá do deky. "Přišla za námi osoba, myslím, že i jeho někdo ovládal, ale jistě to říct nemůžu. Řekl, ať najdeme-"
"Pentagram času, to jsem pobral, ale proč?"
"Kvůli Sephirothovi."
"Cože?"
"Díky té proklaté věci by se dal obživit Sephiroth a Angeal. Ale není ani jisté, zda existuje."
"Tak o tohle jde. To je kurva zlý. Ale proč i Angeala?" Polkl a čekal, co dalšího z teď už spojence vypadne.
"Řekl, že se mu musíme odevzdat a my to nevědomky udělali. Pak už nás řídil on, jako panenky. Měli jsme v hlavě jediný cíl. Ztratili jsme všechno, včetně duše."
"A můžeš mi laskavě vysvětlit, co Tě z toho tak najednou probralo?"
"To bych taky rád věděl." Opět se ušklíbl. "Ale dovolil bych si říct, že Ty."
"Super, takže Ty dva, možná tři, paka budem muset taky vojet, aby jim zase začaly fakčit kolečka, nebo co?"
"To snad ne, on se určitě najde i jiný způsob." Yazoo se rozesměje.
"Tím SNAD myslíš co? Zas tak špatnej v posteli nejsem." Zašklebí se Cid.
Místo odpovědi se začne stříbrovlásek smát ještě víc.
Pilot ho chvíli pozoruje. Najednou vyrazí kupředu, skočí po mladíčkovi a přišpendlí ho na matraci. I přes to se "oběť" směje dál.
"Je tak nádherný." Prolétne vězniteli hlavou. "No tak, odpověz." Varuje ho vesele.
"Myslím, myslím tím - Ha ha ha - že by asi neměli radost, kdyby se probrali a uvědomili si, žes je-"
Muže něco napadne a začne smějící se osobu šťouchat do žeber, díky čemuž se začne svíjet.
"Ale, ale, my jsme lechtivý." Začne ho lechtat se vší vervou. Oba se smějí a kočkují.
V jednu chvíli Yazoo vede a sedí obkročmo na Cidovi. Vydýchává se z hraní a pozoruje modré oči. I druhá osoba se pomalu snaží zklidnit. Ale díky současné pozici se mu to moc nedaří.
Pohladí zelenookého po stehnech, načež si ho přitáhne pro polibek. Čeká odpor, ten ale nepřijde. Naopak, chvíli se nic neděje, později se však i křehčí z dvojice do polibku zapojí a obmotá své ruce, kolem svalnatých ramen.
Blonďák se pomalu posadí a obajme útlý pas. Tiskne jej k sobě a jednou rukou sjede na stále obnažené pozadí, které stiskne.
Z mladíkových úst se vydere zasténání. Lehce se pohne pánví proti svému milenci, díky čemuž se mu též dostane slastného vzdechu.
Chvíli se od sebe odtáhnou a navzájem se pozorují. Yazoo svými štíhlými prsty vytáhne Cidovi triko a pohladí odhalenou pokožku.
Když se jejich rty opět spojí, je stříbrovlásek položen na záda. Drsnější osoba jej začne hladit po těle. Doputuje svou rukou k bradavce a sevře jí.
"Aaaah!" Zavzdychá blondýnovi do úst a hladí ho ve vlasech. "Vem si mě." Zašeptá mu do ucha. A toužebně na něj pohlédne.
Pilot se na okamžik od své lásky odtáhne, postaví se a svlékne. Po té opět poklekne k nejkrásnějšímu tvorovi jakého, kdy poznal. Nakloní se k němu a políbí, zatímco jednou rukou je opřený vedle jeho těla, aby na něm neležel celou vahou, a druhou pomalu sune po podbřišku níž. Když dojde svého cíle, pohladí mladíčkovo mužství po celé délce.
Yazoo se prohne se v zádech a zasténá. Cid své rty tentokrát přitiskne na hrdlo a začne jej zasypávat polibky.
Ruka nacházející se v klíně mladšího z dvojice se posune více dozadu a začne dráždit vstup do jeho křehkého těla, které se při dotyku opět vzpíná.
"Prosím." Zaskučí zelenooký.
Highwind jej ještě značnou chvíli mučí, než jeho prosby vyslyší.
Vtiskne se mezi Yazoovi nohy a velice pomalu do něj začne pronikat.
Sierrou i hangárem je slyšet vzdychání a výkřiky. S posledním výkřikem ze dvou hrdel vše ustane a je slyšet už jen tiché oddechování.
Stříbrovlásek se schoulí do Cidovi náruče. Blonďák ho sevře v objetí a políbí do vlasů.
"Neopouštěj mě, prosím." Zachroptí Yazoovi do ucha.
"Neopusím, slibuji."
Během chvíle oba usnou.
"Dobré ráno Cide, ahoj Yazoo. Podle toho co vidím, zbraň použít nemusím, že?" Ozve se následujícího dne.
"Co?" Pilot pootevře oko a zamžourá, kdo ho to budí. S potěšením ucítí, že Yazoo neodešel. Najednou vytřeští obě oči na Tifu, která tam v klidu postává a šklebí se. "Ježiši Kriste, Tifo, co tu děláš!?" Vymrští se do sedu a rychle přes oba přetáhne deku.
"Stojím a jdu Tě informovat, že naši milý přátelé chystají útok na JEHO bratříčky. Takže pokud už jste skončili, tak se do půl hodiny dostav do baru." S těmito slovy se otočila a vydala se pryč.
"A sakra." Zamumlá Cid a pohlédne na stále spícího mladíka. Zamilovaně se usměje a uhne mu z tváře pramen vlasů.
"Asi bys měl jít." Ozve se tiše. Otevře unavené, zelené oči a upře je na svého přítele.
"Vzbudil jsem Tě?"
"Ne, už jsem byl vzhůru. Jsem zvyklý vstávat brzy."
"Nejradši bych tu s Tebou zůstal." Pohladí ho po tváři a slabě políbí.
"To by se mi sice taky líbilo, ale zároveň bych chtěl, aby to Ti dva přežili."
"Dobře, vynasnažím se." Naposledy se políbí, Cid se oblékne a odejde.
Když dorazí, zjistí, nejen, že tam ještě nejsou všichni, ale hlavně, že Tifa nikomu zřejmě neřekla ani slovo, za což jí je neskonale vděčný.
Také poznamenal, že se mezi Cloudem a Renem odehrává dost ostrá hádka. Ostatní agenti se radši spolu se svým šéfem drží mimo jejich dosah. Ale Rude s Rufusem své přátele z povzdálí smutně pozorují, zřejmě vědí, oč jde.
"Čau bando, co se to tu děje? Cítím ve vzduchu válku a rozhodně teď nemyslím Kadajův gang." Zasmál se a dal se do hovoru s Elenou a Tsengem.
"Musíme to zarazit." Špitl Shinra ke svému bodyguardovi, ten přikývl. Vrhnou se vpřed a každý se snaží uklidnit jednoho muže.
Rude jde pochopitelně krotit svého parťáka a Clouda přenechá Rufusovi.
"Reno, prosím, zklidni se. Prosím." Zrzek se celý chvěje a z očí mu tečou slzy.
Ani jeden už neútočí. Fyzicky, ani slovně. Strife se mračí a odvrací pohled. Po pár minutách, se otočí a odchází.
"Zbabělče!" Vykřikne za ním dlouhovlásek. Blonďák se zastaví a čeká.
"Reno." Snaží se kamaráda zmírnit Rude šeptem.
"Je to zbabělec! Radši od sporů a problémů utíká, než aby je řešil!" Z posledních sil se snaží ovládnout, ale moc se mu to nedaří. "Jsi hajzl, Strife! I Zack byl důstojnější než Ty! Jsi ubožák!"
"Reno přestaň!" Vykřikne Rufus. "Už toho bylo dost! Ty zase spory vyvoláváš, ale neřešíš!"
Reno se zamračí a chvějící se vztekem se rozejde ke dveřím, tam se zastaví.
"Rude, jdeš se mnou?" Téměř to zašeptá, ale jeho parťák na to stejně zareaguje a následuje ho.
Po jejich odchodu zůstane v místnosti zvláštní atmosféra.
Během příštích dvaceti minut se do místnosti vřítí Yuffie následovaná Barretem a Vencentem.
"Výborně, jsme kompletní, tak můžeme vyrazit. Ale ještě před tím, Cide, nemáš od svých tajných zdrojů nějaké informace?" Promluví Cloud.
"Eeeh, jo, vlastně jo, že ti tři jsou ovládáni někým čtvrtým, koho ani neznají a tomu dotyčnému jde o oživení Sephirotha a Angeala."
"Proč?"
"To nevím."
"Hm, ještě něco?"
"Jo, možná vím, jak je probrat."
Všichni ještě zbystřili.
"Jak?"
"Způsobit jim velký šok, třeba aby blízko nich něco vybuchlo, nebo tak něco. Ačkoliv, je lepší něco emocionálně zaměřeno."
"Jako například?"
"Sex."
Cloud se zarazil a znejistěl.
"Cožeto?"
"Sex. Ne že by to bylo možné dobrovolnou cestou při jejich duševní nepřítomnosti, ale je to jedna z variant."
"Mhm, nezkoušel jsi to doufám osobně, že ne?"
"Za co mě máš?" Zazubí se nevinně a postřehne jak se Tifa ušklíbá.
"No nic, jdeme na ně, než ten pentagram, či co, najdou a my budeme-"
"-tam kde slunce nesvítí." Doplní solidera Rufus.
"Jen to řekni, budem hezky pěkně v prdeli a ještě dál." Opraví je Cid.
"No nic, navrhuji, abychom všichni letěli tentokrát Sierrou. Cide, nemáš nic proti, že ne?"
"Jistěže ne. Ale když dovolíte, já jí půjdu teda připravit a zkontrolovat, jestli jí nechybí šťávička."
"Ok, díky."
V lodi s překvapením zjišťuje, že tam není ani stopa po Yazoove přítomnosti, ani po jejich prožitém hříchu.
"Yazoo? Jsi tu? Yazoo!" Zmateně začne prohledávat loď a pátrat po milenci. Když ho nikde nenajde, okamžitě se naskytne myšlenka, že určitě odešel.
Se zklamáním se dá do kontroly.
Po celkové inventuře doráží i zbytek posádky.
Téměř polovinu cesty je pilot tichý a zamyšlený, když jeho pohled spočine na jednom úložném prostoru, metr od jeho místa. Je pootevřený, i když si je jistý, že jej zavíral.
Chvíli přemýšlí a zapne autopilota. Pomalu přejde k malým dvířkům u stropu, otevře je a po bližším průzkumu si všimne, že tam cosi přebývá, nebo spíš kdosi.
Ten kdo by nevěděl, co hledá, by si ukryté osoby zřejmě ani nevšiml, ale Cid zná každý milimetr své lodi a také věděl, co hledat.
Yazoo se zřejmě bál, že by ho s sebou nevzal a tak jede jako černý pasažér.
Highwind se usměje a sedne si zpět ke kokpitu. Hned je mu líp, když ví, že ho jeho miláček neopustil, ale je tu s ním.
"Jsme na místě. Cide, zůstaneš ve vzduchu, někde poblíž, my půjdeme dolů." Oznámí Cloud a všichni se začnou připravovat k výskoku.
"Vylodění" probíhá nad malou loukou v lese, která je poblíž jeskyně, v níž se nachází stříbrovlasí bratři.
Cloud s Tifou se do jeskyně vplíží, aby zjistili situaci. Ostatní hlídají venku.
Dvojice při svém průzkumu najdou stopy po krvi. O pár metrů dál už se nejedná jen o stopy, ale o kaluže krve.
"Radši nechci vědět, čí ta krev je." Špitne Cloud.
"Třeba tu žije nějaké zvíře." Nadhodí dívka.
"To bych ho litoval, žít v jedné jeskyni s těmi třemi? Nic dobrého."
Uchechtnou se a jdou dál.
"Jdu pro ostatní." Ohlásí Tifa, když už jsou dost daleko.
"Počkej, něco vidím." Ukáže před sebe, kde zhruba o deset metrů dál leží nehybné tělo. Přijdou k němu a okamžitě poznají svého kamaráda.
"Rude. Tifo, zůstaň tady a někde se schovej, ať příští krev nepaří Tobě, já odnesu Ruda a pošlu sem ostatní."
"Okey. Cloude?"
"Hm?"
"Když Rude je v bezvědomí, v jakém myslíš, že je stavu Reno?"
Zarazí se a pohlédne na kamarádku.
"Upřímně doufám, že v živém. Nenapadlo mě, že na ně budou chtít jít sami."
"Kdo ví, jestli vůbec chtěli."
"To je teď jedno, já odnesu Ruda a ty neumři."
"Jasně." Protočí oči v sloup.
Když Yuffie a ostatní postřehli Strifa táhnoucího agenta, okamžitě se k němu rozeběhli.
"Co je mu? A kde je Tifa a Reno?" Zhrozí se Rufus.
"Tifa je na stráži a Reno nevim, našli jsme jen Ruda. Odnesu ho do Sierry k Cidovi, aby se o něj postaral."
"Já ho tam donesu a zůstanu s ním." Nabídl se Shinra a s Cloudem se na sebe usmáli.
"Díky."
Všichni, krom Rufuse se rozběhnou do jeskyně. Když se dostanou k místu, kde zůstala černovláska, Cloud se zastaví a tápe očima ve tmě.
"Tady jsem." Na rameni mu přistane ruka.
"Fuj tajb, nějaké zprávy?"
"Jo, slyšela jsem z dálky křik a asi i pláč."
"A sakra." Zakleje a v duchu si vyčítá, že se pohádali a on odešel.
"Myslíš, že je to Reno?"
Přikývne.
Přitisknutí ke stěnám postupují jeskynní chodbou, až najdou místnost do přesného, hladkého kruhu.
"Tohle je divný." Prohlásí Barret.
"Ještě divnější je, že dál se dostanou jen tři." Zamyšleně oznámí Cloud.
"Jak to?" Nikdo nechápe.
"Podívejte se na zem. Uprostřed jsou tři kruhy. Na jednom je krev a na těch dalších dvou je vidět, že tam někdo stál. Takže, kdo půjde a kdo rád zůstane tady?"
"Já pochopitelně jdu." Ujistí přítele Tifa. "Už jen někoho do trojice."
"Vlastně jich tam může jít i šest." Zamyslí se Yuffie. "Když půjdeme postupně, po třech."
"Taky pravda." Kývne Cloud.
"Ale bylo by dobré, kdyby tu tři zůstali, jako pojistka." Usadí je zase Shion.
"Já bych ale se vší úctou šla." Udělá krok vpřed Elena.
"Ok, nějaké námitky? Dobře, tak jdeme."
Každý se postaví na jedno místo a každý kruh se začne propadat do země, jako výtah.
Ocitají se v další kruhové místnosti, stejně velké, jako byla ta předešlá, kde nechali své přátele. Jdou jediným kruhovým vchodem, který se zde nachází. Postupně nachází čím dál větší místnosti. Všechny jsou stejné, pouze velikost se mění.
Nakonec se ocitají v obří kruhové síni, kde se nacházejí i sochy a stoly s předměty. Na opačném konci síně je otevřená, jak jinak než kruhová, brána. Rozeběhnou se k ní a naskýtá se jim pohled na malou, ani ne čtvrtinovou síň, než je ta se sochami.
Proti vchodu již žádný průchod není. Nachází se tam jakási skříň, nebo spíš obří, kamenný sejf. Před ním stojí dvojíce stříbrovlasých a Loz drží za vlasy Rena.
Nyní je všem třem jasné, o čí krev se jednalo. Zrzek je silně poraněný a krev z něj jen srší.
"Reno!" Vykřikne Cloud.
"Ani hnout, nebo je po něm. Ačkoliv, už by v tom asi stejně rozdíl nebyl, že?" Usměje se Kadaj. Je na nich vidět, že jsou mimo.
"Varuju Tě, pusť ho." Elena na Loze namíří svou zbraň.
"NE!" Do místnosti vběhne Yazoo a všichni přítomní na něj zůstanou hledět. Dlouhovlásek se vydá ke svým bratrům. "Lozi, nech ho." Přikáže pevným hlasem, a když odmítá, silně jej udeří do tváře, až druhý mladík zavrávorá a pustí svou oběť, která se zhroutí nehybně k zemi.
Cloud se k němu rozběhne a přitáhne si ho do náruče.
Najednou agent zmobilizuje zbytek sil, vstane a skočí po Yazoovi, kolem kterého těsně prolétne kulka od Kadaje, který je zřejmě rozčílen z napadení krátkovlasého bratra.
Yazoo díky Renovi vyvázne živý, ale střela si přesto nachází cíl a tím je právě zrzek, jenž se usměje na Clouda a omdlí.
Strife jeho bezvládné tělo zachytí na poslední chvíli.
"Reno, ne, nesmíš umřít, prosím, omlouvám se, neumírej."
Elena mezi tím vystřelí Kadajovi z ruky zbraň a spolu s Tifou drží oba nepřátele v šachu.
Loz konečně začíná přicházet k sobě z nehorázného šoku, který mu rána od bratra způsobila. Postaví se a hledí na scénu. Konečně mu začíná vše docházet. Obejme Yazooa se slovem díku a po té přejde ke Kadajovi, jenž je stále ještě nepříčetný a ještě víc, jelikož si velmi rychle uvědomí, že na jeho straně už není ani jeden bratr. Pln lítosti a zklamání zaútočí na Tifu, které vytrhne zbraň, omráčí ji a vystřelí. Yazoo ztuhne a klesne k zemi.
"Cide." Zašeptá tiše a hledí na své ruce plné krve prýštící mu z hrudi.
Cloudovi dojde trpělivost. Vytrhne Eleně z ruky pistoli a jednou přesnou ranou Kadaje zastřelí.
Po té k sobě přitiskne nyní již mrtvé Renovo tělo.
"L-Lozi." Zasípá Yazoo.
Bratr k němu poklekne a chytne za ruku.
"Řekni prosím Cidovi, že jsem ho moc miloval, jo?" Mluví tak, aby je nikdo jiný neslyšel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.