Pentagram času - Kapitola 1

24. září 2016 v 23:10 | Shiruba |  Final fantasy
Je noc a trojice stříbrovlasých mladých mužů kráčí lesem, lesem stejně krásným a čarovným jako jsou oni sami.
Jdou a hledají. Sami nevědí co, ani proč, ale i přesto se nevzdávají. Instinkt i cosi v jejich duších je směřuje pomalu a jistě k městu.
Ve stejnou chvíli, kdy trojice zelenookých podniká svou tajemnou pouť, na střeše hangáru, v němž sídlí krásná Sierra, vysedává zhruba třicetiletý muž. S cigaretu mezi rty a s uvolněným výrazem pozoruje hvězdy.
K ránu se uchýlí k lodi a v bezpečí jejího nitra usíná.
Do baru se vřítí dva agenti Shinry. Jsou zadýchaní a ve tvářích mají zděšené výrazy. Barmanka je pozdraví a s klidem se optá, co je honí.
"Jsou zpátky!" Vykřikne bez pozdravu drobná, blonďatá dívka.
"Kdo?" Zajímá blonďatého mladého muže, jež pomáhá své dlouholeté kamarádce v podniku a jako jediného jej zneklidnilo chování jindy klidných, vyrovnaných lidí.
Tseng na exsolidera upře zoufalý pohled, který řekne víc, než by si kdokoliv pomyslel.
Cloud odloží hadr, nímž právě utíral jeden ze stolů a přistoupí blíž k příchozím. Pobídne je, aby se posadili, a poklekne na jedno koleno před Shiona.
"Jsi si tím jistý?" Zeptá se tiše.
"Naprosto. Jsou jako pochod smrti. Jdou a zabijí každého, kdo jim zastoupí cestu. Nevím, o co jim jde, nebo po čem tentokrát jdou. Pokusili jsme se s nimi mluvit, ale jako by ani nevnímali. Dřív byli alespoň něco jako lidi, ale teď k nim maj daleko. Hodně daleko. Cloude, nejen že žijí, asi je něco ovládá. Jestli dorazí do Midgaru, tak si budem přát, aby se objevil radši Sephiroth. Tohle se už totiž vyrovná jen Jenově osobně."
Promlouvají spolu tiše, téměř neslyšně, ale zcela vážně.
"Cloude, děje se něco?" Znervózní Tifa.
"Děje, Tifo, děje se až moc. Něco se dalo do pohybu a my musíme zjistit co a proč. A taky nás mohlo být o dva méně."
Sjede téměř pohřebním pohledem agenty.
"Jdu za Shinrou, třeba bude něco vědět."
"Já myslela, že jsi s Renem zrovna na nože?" Podiví se černovláska, že její blízký chce jít zcela dobrovolně a tím se nevyhnout nehezkému setkání.
"S Renem ano, s Rufusem a Rudem ne a Rena přepere i dítě." Dojde se do svého pokoje převléknout, vezme si zbraň, nasedne na motorku a odjede.
"Kdo se vrátil Shione?" Zeptá se chvíli po blonďákově odjezdu Tifa Lockhartová.
"Vzpomínáš na Kadaje a jeho gang?"
"To není možné!" Rychle se k němu otočí od regálu s alkoholem. "Vždyť už jsou to tři roky!"
"Ale i tak tam byli." Přidala se do hovoru Elena.
"Tak proto byl tak zneklidněný." Oba kývnou. "Zavolám Yuffie, aby to poslala dál, měli bychom být připraveni."
"Moje řeč. Tifo bude vadit, když-" Začne unavená agentka.
"Běžte si odpočinout, tady je vám vždy vše k dispozici." Přeruší ji s úsměvem a přiloží si telefon k uchu.
Oba hosté se odeberou do soukromých prostorů.
Cloud bez zaklepání vtrhne do bytu Rufuse Shinry. Chvíli na to je nemotorně napaden zrzkem. S ledovým klidem útok vykryje.
"Soukromé nesváry můžem nechat na jindy, jsem tu jakožto posel a vyjednávač a musím říct, že správy dobré nejsou pro nikoho z nás."
"Víš, co se kdysi dávno dělalo s posly špatných zpráv, že jo?" Reno se ani v nejmenším nezdá ochotný pustit vetřelce dál, nebo ho i jen poslouchat.
"Jak myslíš, ale já na Tebe celý den nemám." Uchopí ho za zápěstí, elegantně mu zkroutí ruku za záda a vyhodí za dveře, kde jej zamkne.
"Už zas? Tebe to nějak baví mě vyhazovat za dveře!"
"Tvoje chyba."
Projde bytem, a když proti němu stane druhý agent, jen protočí oči v sloup.
"Je to důležité, Rude a s Tebou se opravdu prát dneska nechci. Kde je Rufus."
"Vzadu. A neboj, já se s Tebou taky nehodlám dohadovat. A co jste si vlastně provedli? Pořád jsem se to ani od jednoho z vás nedozvěděl."
"Ani nedozvíš, promiň." Projde kolem něj a zpozoruje, jak si holohlavý muž povzdechne.
"Ah, vítej, Cloude. Copak Tě sem přivádí?"
"Problémy."
"Jak jinak. Je to zlý?"
"Hodně zlý."
"Tak spusť."
Přetlumočí mu, co se dozvěděl a pozoruje, jak Shinrovi mizí z tváře úsměv a bledne.
"Napadlo mě, jestli o tom něco nevíš. Po čem jdou tentokrát?"
"Pochybuji, že mi budeš věřit, ale nevím, po čem jdou."
"Ok, to je vše. Zase půjdu. Jo a máš celkem mizernou ochranku a teď nemluvím o Rudovi, Eleně ani Tsengovi." Ušklíbne se a odejde.
V obýváku zjistí, že zrzek už byl vpuštěn dovnitř a právě se vyvaluje na gauči.
"To bylo rychlý."
"A důležitý. Mimochodem, nic tak zlého jsem neudělal, takže se přestaň urážet jak malá holka, můžeš si za to sám."
"Jdi k čertu." Otočí se na bok, zády ke Cloudovi a trucuje.
Strife se cestou zpátky staví u Sierry, aby dal vědět i Cidovi.
Vleze do lodi a hledá pilota. Najde jej spícího na zemi v zavazadlovém prostoru.
"Cide." Zaklepe s ním. "Cide!"
"Co je?!" Vyskočí a málem kamaráda zastřelí.
"Proč spíš s pistolí u hlavy?" Oddychne si mladší z dvojice.
"Nespim s pistolí u hlavy, ale pod hlavou. A co tu blbneš?"
"Máme problém."
Během hodiny se všichni sejdou v baru. Jednání, co s vražednou trojicí může začít.
"Tak, nějaké návrhy, jak je zastavit?" Začne Tifa.
"Jak je zastavit ne. Ale napadlo mě, že bychom jednoho mohli nějak, no, ulovit? A zjistit o co jim jde." Navrhne Reno.
"Nevím sice, jak ten by ten Tvůj lov měl probíhat, ale souhlasím." Přidá se pilot.
"Dobrá, má někdo nějaké lepší nápady?" Nic. Dlouhovláska se rozhlédne po svých druzích a povzdechne si. "Ok. Cloude, vezmeš si hon na starost?" Přikývnutí.
Během příští půlhodiny se nad město zvedá vrtulník, Sierra a po silnici vyráží několik motorek.
Najít Kadajuv gang není těžké, zastavit ho, je ovšem horší.
První pokus, aneb diplomatické vyjednávání. Cloud sesedne z motorky a jde trojici naproti, s úmyslem s nim zkusit promluvit.
Když jim ale zastoupí cestu a pokusí se promluvit na Kadaje, Yazoo zaútočí.
Jsou rychlejší a děsivější než dřív.
Rena napadne zaútočit. Ovšem opomene se o tento nápad podělit se svými přáteli.
Ozve se výstřel a Yazoo stále bojující s Cloudem padne postřelen k zemi. Většina přítomných ani neví, kdo vlastně vystřelil, nebo co se stalo.
Zbylí stříbrovlasý se zastaví a v jejich očích vzplane nenávist. Vrhají se na nepřátele, kteří se stíhají pouze krýt, nebo uskakovat z dosahu.
Reno a nyní i ostatní začnou střílet.
Kadajovi se podaří sundat vrtulník a Loz zmrzačí polovinu "motorkářského oddílu".
Je čas k ústupu. Že se vydá dvojice dál, to napadlo všechny, ale proč tam nechali svého raněného bratra, to už je k zamyšlení.
Podivnější ovšem je, že si toho nikdo ani nevšiml. Každý má co dělat, aby pomohl svým poraněným druhům a vymyslel novou lest, nebo způsob jak je zastavit.
Ačkoliv, někdo si toho přece jen všiml.
Pozdě večer, když je válečná porada, někdo se jí neúčastní. A právě ten někdo jde hledat dlouhovlasého nepřítele.
V místě, kde se konal boj, dosedne obří loď. Pilot nechá rozsvícená světla a vyskočí ven. Chvíli pátrá v šeru, až nakonec najde, co, nebo spíš koho hledá.
Vezme bezvládné tělo do náruče a odnáší jej do Sierry.
Po návratu do hangáru začne neohrabaně ošetřovat ošklivě vyhlížející ránu. Kulka zůstala v těle. Rána ke všemu začala hnisat a mokvat.
Pinzetou se blonďákovi podaří vytáhnout kulku a ránu vydezinfikovat a ovázat.
"Chvála bohu, že Reno na dálku tak blbě střílí." Pomyslí si.
"Válečnou kořist" položí do lodi na starou matraci, kterou měl v hangáru, připoutá a přikryje ji dekou.
K půlnoci přijde do baru. Nikdo ještě nespí a stále diskutují.
Všimne si, že Tifa stojí za barem a leští skleničky. Opatrně se proplíží kolem ostatních až k dívce a nenápadně, jen tak mimochodem se jí zeptá, co má udělat s takovou mokvající, zhnisanou ranou a s člověkem, který ztratil hodně krve.
Po zjištění, že by to chtělo transfúzi, se skoro udusí vodkou.
Když se vrací k Sieře, zastaví se u nemocnice. Ušklíbne se a vejde. Po dlouhém hledání v převleku za doktora najde mrazák s krví. Vezme pár sáčků a stejně jako se objevil, zmizí.
Vrátí se do lodi, zhluboka se napije z lahve tvrdého alkoholu, jež tam má pro horší časy a jde si hrát na doktora.
Kupodivu se vše podaří a pacient žije dál.
Kolem třetí hodiny usne a probudí ho až křik Yuffie.
"Cide! Jsi tu? Haló!"
"Co co co? Yuffie? Copak?" Pohlédne vedle sebe a probere se. Vyskočí ven a stane proti kamarádce. "Ahoj, copak se děje?"
"No, máme jít všichni do baru, a jelikož jsem se Ti nemohla dovolat, tak jsem tu."
"Aha, jo, já ještě spal."
"Tak pojď."
Na zasedání moc nevnímá, ale postřehne, že ti dva se někam stáhli. Jinak ho to ani moc nezajímá.
Když postřehne, že se může odplížit, jde zkontrolovat maroda.
Vyskočí do lodi a s překvapením zjistí, že Yazoo je vzhůru. Má divoké oči a vypadá jako šílenec, který právě utekl z blázince.
"Dobré ráno, pohromo." Žádná odezva, pouze zavrčení. "Hele zlato, zachránil jsem Ti kejhák, jasný? Tak bys mohl projevit trochu víc vděku."
Začne kontrolovat ránu a usměje se. Vypadá to líp.
Zelenooký se ho pokusí kousnout, za což si od Cida vyslouží pořádnou facku.
"Trochu slušnosti by neuškodilo. Když tak o tom přemýšlím, tak ty jsi vlastně docela hezké zvířátko." Pohladí jej po tváří a zašklebí se.
Mladík cení zuby a občas se ožene.
"To by mě zajímalo, co z takového vyrovnaného a klidného tvora, jakým jsi byl, může udělat takovouhle potvoru." Kousnutí a další facka. Tentokrát se ale v nepřátelských očích objeví zoufalství a na tváře spadne pár slz.
Yazoo se schoulí jako zraněné zvíře do klubíčka. Highwing ho pohladí po vlasech.
"Poslyš, nechci Tě mlátit, ani na tebe být zlý, chci jen vědět, po čem jdete. Řekni mi to. Řekni, o co vám jde, a já tě nechám jít." Mluví klidně a prohlíží si svou válečnou kořist. "Nebo že bych si to s tím pouštěním rozmyslel?" Prolétne mu hlavou.
"SIOBA HA KAMAU!" Zakřičí stříbrovlásek, což věznitele probere z myšlenek.
"Cože?" Nerozumí a radši si to zapíše.
Mladík spustí salvu nesmyslných slov a vět. Cid si to poznamenává, i když mu někdy nějaké slovo uteče.
Odejde a dá se do hledání informací o tomto jazyce.
"Ty, Nanaki." Zašeptá a zvíře zvedne hlavu.
"Fuj, Tys mě vyděsil. Copak potřebuješ?"
"Podívej, nevíš, co znamenají tyhle věty?"
"Hádám, že nechceš, aby o tom věděli ostatní."
"Podle čeho soudíš?"
"Já Ti nevím, podle toho, že se ke mně plížíš uprostřed noci?"
"Máš pravdu, nechci. Tak co to znamená?" Protočí oči v sloup.
"Pojď se mnou."
Zavede ho do jakési knihovny pod městem.
"Tady si to najdi v sekci: Mrtvé jazyky-Domasus. Hodně štěstí."
"Eh, díky. Budu ho potřebovat."
Hledá skoro celou noc. Nejen že knihovna je obrovská, ale knih s tímto názvem je nespočet.
"Takže to znamená: On, nebo pán tě potrestá. WTF?"
Celé dopoledne se pročítá knihou o tomto jazyce. Po poledni se vrátí k Sieře.
"Waha da sioba?" ("Kdo je Tvůj pán?") Zkusí sesmolit větu.
Yazoo ho konečně začne trochu vnímat.
"Sioba mikamu taramik." (On se nám neukazuje.) Odvětí.
"A co po vás chce? Eh, samakura terasu vime?" Listuje obřím slovníkem a snaží se něco zjistit.
Přijde večer a opět je sraz. Tentokrát se Cid duchaplně zapojí.
"O co jim kruci jde?" Lamentuje Reno.
"Jim třeba o nic. Třeba mají něco najít a vede je někdo úplně jiný." Odpoví kamarádovi Highwing.
Všichni se zarazí.
"A to Tě osvítil duch svatý, nebo jako co?"
"No, tak nějak."
Tifa se za barem bůh ví proč, tiše směje a ostatní čekají, jestli z Cida ještě něco zajímavého vypadne.
"No tak, Cide, co Ti ještě duch svatý řekl?" Usměje se Cloud.
"Že hledají nějaký pentagram času. Ale nevím proč. A myslím si, že je k tomu někdo nutí, ale tím si nejsem jistý."
V noci se vrátí k Yazoovi.
"Ahoj prevíte." Pozdraví a sedne si proti němu. Chvíli si jej prohlíží, a když vidí popraskané rty, uvědomí si, že mu za celou dobu nedal najíst, ani napít. "Já sem ale vůl."
Dojde pro něco k jídlu a pití. Chvíli přemýšlí, jak to do něj dostat. Nakonec mu uvolní aspoň ruce a dá mu na klín tác s potravou.
Vězeň se na blonďatého muže nedůvěřivě podívá.
"Promiň, vůbec mi nedošlo, že bys mohl mít hlad."
Mladík se ale nedotkl ani sousta.
"Najez se, neboj."
Zelenooký odvrátí pohled.
"Jak chceš." Tác dá stranou a opět jej spoutá.
Každý den se s ním snaží mluvit cizím i normálním jazykem. Všechny získané informace dává přátelům.
Zranění už je téměř zahojené, ale Yazoo se stále odmítá jídla dotknout.
Jednou už to Cid nevydrží, tác dá vedle matrace, obkročmo si sedne na nepřítele. Dá si do úst kus vařeného kuřecího masa, skloní se k popraskaným rtům a políbí ho.
Stříbrovlasý vytřeští oči a začne se svíjet, ve snaze ho od sebe odstrčit. Blonďák mu však násilím otevře svými rty pusu a jídlo mu tam strčí.
"Tak co budeš jíst?!" Rozohní se a pozoruje, jak vězeň polyká vnucené sousto.
Ušklíbne se a stejným způsobem mu dá napít.
Yazoovi z očí vytrysknou slzy.
Když má Cid pocit, že už by krmení mohlo stačit, jde spát.
K ránu ho vzbudí rachot řetězů. Jde se podívat, co se děje.
Yazoo cuká pouty a snaží se z nich vykroutit. Zápěstí už má celá zkrvavená a oči zalité slzami.
"Nehrabe Ti tak trochu?" Jednou rukou chytí obě mladíkovi, aby s nimi nemohl cukat, a obkročmo se na něj posadí. "Co Ti řáplo v bedně?"
Stříbrovlásek sebou hází a ani pláč neustává. Muž ho pozoruje a pocítí zvláštní příval touhy. Ušklíbne se a svou "oběť" pohladí po hrudi a po boku.
Skloní se a začne líbat obnažený krček. Odstrkuje pomalu deku, aby nepřekážela, a hladí chvějící tělo.
Plášť a triko Yazoo nemá. Cid mu je sundal, když ošetřoval ránu a tak má nyní značně ulehčenou práci.
Pohladí stříbrovláska po přirození a ten se v přívalu hormonů prohne v páteři.
Oblečení obou osob se brzy povaluje kolem matrace.
Cid je nadržený a je mu jedno, jestli zelenookému ublíží, nebo ne. Roztáhne mu násilím nohy a vmísí se mezi ně.
Mladík se snaží bránit, jak jen to jde, ale je mu to málo platné. Blonďák ho chytne za boky a na jeden příraz do něj pronikne.
Hangárem se nese zoufalý pláč, mísící se s těžkými vzdechy.
Highwing vykřikne ve slastném vrcholu a zhroutí se na již delší dobu bezvládné tělo pod sebou.

Ráno si vše zpětně uvědomí a pocítí vlnu provinilosti. Oblékne se a dojde pro mísu teplé vody a žínku a začne své noční oběti omývat tělo plné modřin.
"Au." Ozve se tiché zaskučení.
"Eh? Jsi vzhůru?"
"Příště bys mohl být alespoň trochu jemnější, když už." Pohlédne na Cida těma svýma zelenýma očima a slabě se usměje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.