Odmítnutí

24. září 2016 v 23:52 | Shiruba |  Poezie
Marné jsou tvé naděje,
v mém srdci jsou závěje.
Plamen v očích plane víc a víc,
však mé srdce křičí: "Nikdy víc!"

Láska, toď zlo, jež mě ničí,
já v ní mlčím, však duše křičí.
Neuznávám ten cit křehký,
schůdek je to až moc vratký.

Nemysli už na mě v nocích,
vrať se do svých snů dětských.
Já jsem jenom zkázy tvor
a tak říkám: "Newermore."

Moje duše křičí vzteky,
nechci na těle doteky.
Každý dotek, moje zkáza,
samota je moje spása.

Odkloň svoji hlavu k jiným,
vyhni se mým očím temným.
Nejsem člověk obyčejný,
jsem anděl z ráje vyvržený.

Nevšímej si mého hlasu,
kůže, tváře ani vlasů.
Jsem jenom vlk v ovčím rouše,
dej si pozor, neboť každá šelma kouše.

Zapomeň a nehledej mě,
V mích žilách je dračí sémě.
Nevyhledávej mou náruč,
od jiné lásky se uč!

Já jsem démon pekelný,
do morku kostí zkažený.
Nebojím se zabíjet
a nehodlám nikoho ukájet.

Táhni, uteč, lidská trosko!
A i ty zmiz zrádná lásko.
Vždyť já jsem vlk samotář,
oběti ďáblu pokládám na oltář.

I ty bys tam mohl skončit,
klidně s životem se začni loučit.
Vyber si, lásku, nebo zhoubu?
Protože já jen po smrti mám touhu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.