Soliders - Kapitola 2

7. prosince 2015 v 23:19 | Shiruba |  Final fantasy
"No tak, Zacku, co je to s tebou? Angeal tvrdil, že nezavřeš chvíli pusu a se mnou mlčíš, jako ryba."
"No, ehm, nemám náladu." Zadrmolí mladík a dívá se kamkoliv, jen ne na svého mistra.
"Ne, seš mrzutej a žárlíš, protože Angeal se rozhodl učit teď Clouda a ne tebe. Že je to tak?" Odpovědi se sice nedostalo, ale Sephiroth si uvědomí, že mladší solider zastavil a otočí se na něj.
Fair má skloněnou hlavu a stříbrovlásek si uvědomí, že zřejmě pláče.
"Ale no tak. Přece bys nebrečel." Začne ho hladit po vlasech.
"Když mě hrozně štve, že Clouda rád má a mě ne."
"Ale on Tě přeci má rád."
"Ne, pořád mi jen nadává, neustále mi něco vyčítá a určitě je hrozně rád, že se mě konečně zbavil."
"Zacku, no tak."
"Copak jsem opravdu tak otravnej? Asi jo. Nenávidí mě a má k tomu zřejmě sakra dobrý důvody." Zack klesne na kolena, tvář schová do dlaní a rozvzlyká se. Sephirotha bodne u srce. Klekne si k němu a pevně jej obejme. Černovlásek se k němu schoulí a usedavě pláče.
"Tak tohle si se svým velectěným kolegou pěkně vyřídím." Řekne si v duchu starší z dvojice a dál konejší chlapce ve své náruči.

Večer Sephiroth celý vzteklý buší na Hawleyovi dveře.
"Dále." Ozve se tlumeně a on vstoupí. Obrázek, jež se mu naskytne, jej dost překvapí.
Cloud Strife leží Angealovi na klíně a poklidně spí.
"Musím s tebou mluvit, teď hned, o samotě, to kuře bude muset počkat."
"Neříkej mu tak. Hned jdu." Opatrně položí blonďatou hlavu na polštář a přikryje ho dekou. "Tak co se děje?" Zeptá se za dveřmi.
"Jde o Zacka."
"Jestli Ti dělá naschvály, moje věc to není, ty jsi teď jeho kantor."
"Kdyby dělal neplechy, nechodil bych za tebou."
"Tak o co jde?"
"Víš, že je zoufalý?"
"Teď nechápu."
"Dneska se mi při jedné misi složil. Brečel."
"Proč?"
"Protože si myslí, že ho nenávidíš, neustále mu nadáváš a nikdy ho neoceníš. On tě má rád, Angeale, vzhlíží k tobě a obdivuje tě a ty, místo toho aby sis toho cenil, podkopáváš jeho citlivou duši."
"Nikdy mu nevadilo, jak se k němu chovám."
"Tak tohle si myslíš? Sám jsem byl svědkem mnoha pokusů, kdy se ti to pokoušel dát najevo. Například den, kdy jsi mi ho svěřil. Ani ses ho nezeptal, jestli mu to nevadí a jestli souhlasí. Prostě jsi ho strčil jako nepotřebnou věc k někomu jinýmu. A teď ještě spíš s jeho nejlepším kamarádem, fakt super Angeale."
"Tak moment, možná jsem ignorant, ale s nikým nespím. Cloud si chtěl lehnout na postel, nějak nevybral vzdálenost a lehl si mi na klín, tak jsem mu řekl, že mi to nevadí a že tak může zůstat a on usnul."
"Ale Zackovi bys hned nadával a ještě ho shodil." To tmavovlasého zarazí. Na to není co říct. Má pravdu, i Cloud mu promlouval už několikrát do duše, ale myslel si, že je to jen tím, že je hodně citlivý, Tento rozhovor jej ovšem utvrdil v tom, že to není Cloudovým srdíčkem, ale vlastní lhostejností.
"Máš pravdu, byl jsem na něj hnusnej. Kde je?"
"Kde myslíš? U sebe, spí. Měl depky celej den."
Hewley potichu vstoupí do Zackova pokoje a sedne si na jeho postel.
"Sephirothe? Děje se něco?" Zamumlá se postava na lůžku.
"Ne, nic se neděje." Fair pozná hlas a vyšvihne se do sedu. Chvíli se na mistra překvapeně dívá, pak skloní hlavu.
"Omlouvám se, pane, myslel jsem, že je to Sephiroth. Potřebujete něco?" Angeal se zarazí nad náhlou formalitou. A zkoumavě si svého bývalého žáka prohlíží.
"Ale, můžu vědět, od kdy mi právě Ty vykáš?"
"Přišlo mi, že tykání Vám vadí pane, tak se snažím být méně otravný."
"Ale no tak, Zacku. Nech těch komedií." To už mladému soliderovi puknou nervy.
"Fajn, jak chceš! Proč seš tu, hm? Proč nejsi s mým nejlepším kámošem?! Co po mě vlastně ještě chceš? Zbavil ses mě! Jsi spokojený?! Nebo mám ještě odejít od soliders, abys mě měl aspoň trochu rád?!" Slova se sypou jako lavina. Zack se rozklepe a z očí mu začnou opět téct slzy. "Vsadím se, že sis na mě za celou dobu ani nevzpomněl!"
Angeal překvapeně kouká do očí zalitých slzami. Takhle ho ještě nikdy neviděl. Vždycky býval veselý a nezlomný a teď? Dívá se na trosku.
"Odpusť mi. Mám Tě rád." Zack ztuhne a Hewley ho obejme. Fair se k němu přitiskne.
"Myslíš to vážně?" Vzlykne mladíček.
"Jo, myslím."
Tuto šťastnou scénu pozorují čtyři páry očí. Cloud se Sephirothem pozorují své přátele a usmívají se.
Další den je Zack o dost veselejší. Vlastně štěstím doslova září a velice pečlivě otravuje Sephirotha, ten se nad tím ale pouze usmívá.

Týden uteče jako voda. Opět se všichni sejdou, tentokrát u Sephirotha.
"Tak jakej byl tejden Cloude?" Zeptá se nadšeně Zack.
"Bezva, klidně bych si ten týden i prodloužil. Jak ses měl ty?"
"Nebylo to tak zlé."
"Nevděčníku." Ušklíbne se stříbrovlasý a dál si vyměňuje tiše názory s Angealem.
Mladší solidéři si také něco šeptají, velice se při tom baví a občas se podívají na své mistry, něco prosou s podivnými úsměvy a dál se věnují předchozí činnosti.
"Taky se ti zdá, že se děje něco, co bychom měli vědět?" Zašeptá Hewley svému dávnému příteli.
"Ano Angeale, mám dojem, že ti dva něco piklujou a celkem by mě zajímalo co."
"Nápodobně. Co se vsadit?"
"O co? A na co?"
"Který dřív vyřeší hlavní podstatu věci."
"Platí, oč se vsadíme?"
"O dovolenou a o ty dva?"
"Ale Angeale, to nemůžeš myslet vážně."
"Počkej, myslím to tak, že ten kdo vyhraje, bude mít dovolenou, jak dlouhou bude chtít a ten druhej se za něj musí přimluvit u šéfa, v tu ránu ten kdo prohraje, dostane oba mladý na starost na tu danou dobu."
"Ok, ale těm dvěma to říkat nebudeme, nemuselo by se jim to líbit, nebo Zackovi určitě ne." Sázku stvrdí přátelským plácnutím.
Ani jeden z mistrů ovšem netuší, že se vsadila i mladší dvojce a jejich sázka, je ještě méně nevinná, než ta, jejich mentorů.

O pár hodin později:
"Zacku, já přemýšlel jsem o té naší "dohodě". Jsi si jistý, že nás za to nezabijou? Nerad bych si je poštval."
"Můžeš mi říct, co se ti nelíbí? Je to fér."
"Teď nechápu."
"Oni se vsadili o nás dva."
"Cože?"
"Jo, ale hádej, kdo nás dostane, vítěz, nebo poražený?"
"Dle tvého výrazu soudím, že nás vyfasuje poražený."
"Přesně tak a proto nevidím důvod, mít výčitky svědomí, se vsadit o ně."
Claudovi se po tváři skutálí slza, cítí se smutně, netušil, že je to takhle.
"Víš ty co? Tohle je v tom případě bitva, my proti nim." Řekne blonďáček po chvíli odhodlaně a Zack s nebezpečným úsměvem přikývne.
"Dáme jim důvod, nás mít rádi, litovat nás a donutíme je, aby při příští sázce nás měl dostat vítěz."
Ještě tu noc začnou budovat plán, jak dostat své učitele na kolena. Jsou rozmrzelí a chtějí dát ránu, tam kde to bude bolet. Protože je to taky bolí, že jsou jen trestem pro poraženého.
Následujícího dne se chovají normálně, jako každý den. Zatím putují všichni čtyři společně, zřejmě proto, aby měli oba chlapce na očích a mohli se při tom sami radit.
"Ty Cloude? O čem jste si to včera povídali? Zdálo se, že to bylo velice zábavné téma." Vyzvídá nenápadně Angeal.
"Ale, jen jsme se dělili o zážitky během toho výměnného týdne a taky jsme vás dva trochu drbali." Zazubí se mladík.
"A to je vše?"
"No, taky jsme se domlouvali, že bychom mohli někam sami vyrazit, třeba na týden, až budeme mít volno."
"Ahá a co jste vymysleli?"
"No, že bychom mohli tři, čtyři dny strávit u Zacka ve vesnici a pak zbytek týdne u mě. Aspoň bychom poznali prostředí, kde ten druhý žije, přece jen jsme opravdu blízcí přátele."
"O, to zní zajímavě a moc hezky."
"Jo, už se na to moc těším. A o čem jste se dohadovali vy?"
"Tak jako vy, probírali jsme vás dva a přemýšleli o dovolené."
"Chystáte se na dovolenou, pane?"
"Možná. Podle toho, kterému z nás dá šéf volno." "A dá ho mě, já to vím"
"A kam byste vyrazil?"
"Zatím nevím, zřejmě bych jel někam, kde bych mohl nerušeně odpočívat. Asi k moři."
"Hm, tak to Vám přeji, abyste tu dovolenou vyhrál." Hewley se trochu zarazí. Ano, je to výhra, ale když nad tím teď tak přemýšlí, tak si to ani jeden z nich nezasloužili, aby se z nich stal mučicí nástroj, ale co, nic se nedozví a všechno bude v pořádku.
Angeal se hned večer pochlubil Saphirotova s odpovědí na tu zpropadenou otázku a hned si zařídil s kamarádovou pomocí vytouženou dovolenou.
Následující den odpoledne se rozloučil se svými žáky a poraženým a odjel. V té chvíli započíná druhá fáze plánu juniorů.
Daný týden se oba soustředí na to, dá se říci k sobě stříbrovlasého mistra citově co nejvíce připoutat, což se jim neobyčejně daří.
Z nevinného sbližování se časem stane hrané svádění. Solider si jejich pasti není vědom a tak reaguje přesně tak jak ti dva chtějí.
Netrvá to dlouho a mají muže obmotaného kolem prstu, druhá fáze splněna, teď už jen udržet tuto hru v mezích míry, než se vrátí Hewley.
Když se po týdnu vrátí zcela spokojený a odpočatý Hewley, přivítá ho jeho dlouhovlasá kolega a pod "křídly" má oba učně, každý je k němu přitisknutý z jedné strany a naráz s mistrem flirtují.
"Co se proboha stalo?"
"Ale vůbec nic, jak sis užil dovolenou?"
"Já? Úžasně, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tady je něco špatně. Proč se na něj tak lepíte?"
"Ale no tak, nech je, vždyť jsou to takové citlivé duše a celý týden byli hodní a hodně mi pomohli."
"V tom případě jsou nemocní, protože tihle dva, když se spojej, je z nich komando ničitelů. Nebo je nemocný aspoň Zack."
"Spíš potřebují trochu lásky."

Fair si položí Saphirothovi hlavu na rameno a nevinně se usměje. Strife obejme mistrovu paži a trochu se k němu blíž přitulí. Angealovi poklesne čelist a podivně ho bodne u srdce, možná, že ho ranil pohled na Zacka tisknoucího se k jeho nejlepšímu příteli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.