Nenávist je jen trochu jiný druh lásky - část 4

4. října 2015 v 19:52 | Shiruba |  Final fantasy
"Dobré jitro hoši. Reno, šéf by s tebou chtěl mluvit." přivítá agenty Elena s úsměvem.
"Ahoj Eleno, provedl jsem něco?"
"To si nemyslím, spíš pro tebe má asi nějakou misi, nebo tak něco."
"Podle čeho soudíš?"
"Usmíval se."
"Aha."
"A Rude? Tebe pro změnu tady sháněl Cloud. A prosím, neptej se mě co chtěl. Jen tě hledal, jinak neřekl nic."
Oba muži si vymění tázavé výrazy, potom mávnou na blonďatou dívku na rozloučenou a každý odejde jiným směrem.
"Pane?"
"A Reno, moc rád tě vidím. Jak jsi se vyspal? A zamkni prosím dveře." Rufus Shinra se zdá velmi v dobré náladě. Bodyguard uposlechne a udělá pár kroků ke svému nadřízenému. Pak se zastaví a pozoruje ho.
"Také Vás rád vidím a děkuji, vyspal jsem se dobře." Mluvil tiše a tak nějak duchem mimo.
"Není ti něco?" President se zvedne, přistoupí k zrzkovi a pohladí ho po tváři. "A neříkal jsem ti, náhodou abys mi tykal?"
"Ano, říkal."
"Vypadáš nějak rozrušeně, stalo se něco?"
Místo odpovědi se muž pohlédne šéfovi do očí, vrhne se mu kolem krku a začne ho hladově líbat. Shinra se nějak nebrání, právě naopak. Pevně svého milence obejme a oplácí mu žhavé polibky.
Pomalu se přesouvají ke gauči a zbavují se přebytečného oblečení. Když dorazí k pohovce, blonďák na ní klesne a modrookého zrzka si stáhne na klín. Vášnivě se líbají, brzy už na sobě už nemá ani jeden z nich jediný kousek oblečení.
Rufus chytne Rena za stehna a nasměruje ho na svůj ztopořený úd, pomalu do něj proniká a kanceláří se rozléhá sténání bolestí i touhou. To však netrvá dlouho a sténání se změní ve zrychlené dýchání a vzdychání.
Za zavřenými dveřmi se u dveří chvěje čísi sevřená ruka a její majitel s vytřeštěnýma očima poslouchá zvuky vydávající se z kanceláře. Velice mladý solider pozoruje dveře se zatajeným dechem a divoce přemýšlí, co by měl teď vlastně dělat. Vrátit se a říct veliteli, že pan president byl zaneprázdněn, nebo nepřítomen? Jo, to určitě a on si sem dojde sám a jemu utrhne hlavu. Ne, to riskovat nebude, ale co má tedy dělat?
Čísi ruka mu sevřela rameno, mladík se otočí a za ním stojí s kamennou tváří Shion Tseng.
"P-pane?" zasalutuje a celý se chvěje.
"Pohov, od kdypak se poslouchá za dveřmi?"
"Pane Tsengu, já nechtěl poslouchat, měl jsem panu presidentovi donést nějaké papíry, ale-ale"
"Ale?" Shion nadzvedne obočí a nechává se toho chudáka trápit.
"Mám jisté obavy, že pan Shinra je momentálně silně zaneprázdněn a vyrušení by mě mohlo stát holý život, ale když ty zpropadené papíry přinesu zpátky, zabije mě velitel. Kterou smrt byste si vybral vy?"
"Je mi ho skoro až líto. Ale je roztomilé jak se bojí obou hrozeb." Tseng se v duchu usměje. "Dej to sem, já to šéfovi pak dám." Navrhl nakonec, jelikož začínal mít obavy, že když ho bude ještě chvíli trápit, bude ho odsud odnášet v bezvědomí.
"D-děkuji mnohokrát, pane." znovu zasalutuje, podá turkovi lejstra a spěšně odejde.
Shion ho ještě pobaveně pozoruje, jak se pomalu dává do běhu a jak mu světle hnědé, dlouhé vlasy, svázané v culíku vlají jako vlajka.
"Měl zajímavé oči" prolétlo mu hlavou, pak se oklepal, přiblížil své sluchové ústrojí a zaposlouchá se. Teď pochopí, proč byl ten chudák tak vyděšený. Rozesměje se na celé kolo a vydá se zpátky k Eleně, která se pokouší opravit vrtulník, ale podle jeho názoru u toho zmrzačí sebe i stroj. "Když ho zlikviduje, Reno si nebude mít s čím hrát a já budu mít hromadu práce s kopáním hrobů, protože tu malou zaručeně zabije a pak ho trefí šlak."
"Ahoj Eleno, tak jak jde oprava vrtulníku?"
"Skvěle, náhodou to mám už téměř hotové, ale trochu jsem ho poškrábala, takže ho ještě přetřu. A odpusť si otázku, jestli lítá. Ano lítá, zkoušela jsem to."
"Výborně, je vidět, že jsem tě podceňoval."
"Jo, to ty vždycky a rád." ušklíbne se a následně se oba rozesmějí.
"To se mi nelíbí." zamumlá Looz a pozoruje lokalizátor. Červený bod se už dlouhou dobu nehnul z místa a to je špatně. Nejde ani tak o to, že se nepohybuje, ale spíš se mu nelíbí, KDE se zasekl. "Kancelář ředitele Shinry, to nevěští nic dobrého. Do háje, tady je dneska provoz jak na dálnici. Vždyť jsou to ruiny, neměla by tu být živá duše. Kdo je to tentokrát? A tato osoba tady dělá jako co?" myšlenky mu létají hlavou jedna za druhou a ne všechny jsou zrovna čestné, nebo nevinné. Zalezlý mezi trubkami na stropě pozoruje brýlatého agenta pod sebou a uvažuje nad tím, že ho asi praští po palici a bude klid. Aspoň jednoho by se zbavil. Přecejen jeden sok mu stačí, nemusí mít nutně dva. Nakonec se ale ovládne a pouze čeká, co se bude dít dál.
"Ahoj Rude." "A další vetřelec, co tu k čertu tihle dva dělají? Vždyť mi jsou oba po krku, tohle je buď moc špatná náhoda, nebo moc špatnej vtip!" lamentuje v duchu a hledí na oba muže.
"A Cloude, mohl bys mi laskavě vysvětlit, proč ses chtěl sejít pod Shinrou?"
"Protože s tebou potřebuji velice naléhavě mluvit."
"No dobře, ale proč pod zemí?"
Rude se slovní odpovědi nedočkal, jelikož bývalý solider k němu rychlými kroky přišel, uchopil jej za kravatu a přitáhl si ho pro polibek. Rude i Loz ztuhli v němém úžasu. Agent se nezmohl na žádnou reakci, zato stříbrnovláskovi značně poklesla čelist.
"Strife miluje Ruda? No si snad ze mě dělá pr..." zbytek slova radši spolkl a čeká na reakci holohlavého muže.
Cloud odstoupí od Ruda a skloní hlavu k zemi. Potom se na něj nešťastně podívá a zašeptá: "Miluji tě. Odpusť mi prosím." Chvíli pak ještě počká na odezvu, ale když nepřichází, otočí se a odejde.
"Jsem opravdu rád, že nejsem jediný, kdo má těžkej život, protože to už by bylo opravdu nespravedlivé." ozvalo se znenadání za bodyguardem Rufuse Shinry. Ten se otočí a zjistí, že se kousek za ním o stěnu opírá Loz.
"A ty tu chceš co?"
"Já? Já nic, byl jsem tu dřív, to vy jste mi narušili můj klid."
"Opravdu to řekl?"
"Ano, opravdu."
"A co mám teď dělat?"
"Co já vím. To ty musíš vědět, jestli to cítíš stejně."
"Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ani mě to nikdy nenapadlo, že zrovna on by ke mě mohl něco cítit."
"Jak už jsem řekl, aspoň nejsem jedinej, kdo má komplikovanej život."
"No, to rozhodně nejsi, právě se zkomlikoval i mě, Cloudovi a má ho celkem těžkej i Reno."
"Tak to bych zrovna netvrdil." odfrkne si Loz.
"Jak to myslíš?"
"Protože už je asi hodinu, možná i víc u vašeho zpropadenýho šéfa a ani se nehnul z místa. A obávám se, že ani jeden. Takže si doopravdy nemyslím, že mám nějak těžkej život."
"Teď moc nechápu."
"To je jedno. Sayonara, budu muset jít. Mám něco na práci. Hodně štěstí se Strifem!"
"Jo, to štěstí budu potřebovat. Sbohem."
Večer se oba agenti sešli u Ruda doma.
"Tak jakej byl den a jednání se šéfem?" optal se Rude a s plechovkou nealkoholického piva se svalil na gauč. Jeho parťák ho po chvíli následuje se sklenicí vodky.
"Bezva, ale hrozně nerad pomáhám Rufusovi s papírováním. A co po tobě vlastně chtěl Cloud?"
"Jen se mnou chtěl mluvit."
"A řekneš kamarádovi o čem?"
"Jo, ale přísahej, že si to necháš pro sebe."
"Přísahám. Na mou duši, na psí uši i na kočičí svědomí."
"Ty nějakou duši máš?" zatváří se překvapeně.
"Hej! To bylo hnusný!" dloubne do druhého agenta loktem a předstírá dotčení.
"Řekl mi, že mě miluje Reno." Rude najednou zněl vážněji než obvykle. Zrzek překvapením pootevře pusu a zůstane zírat na přítele.
"No, to si děláš-"
"Ne, nedělám. A vůbec nevím, co mám teď dělat."
"Dej mu šanci." Reno se pohodlně opře o opěradlo a jeho hlas je opět plný optimismu a možná i trochu lhostejnosti.
"Tobě se to říká. Hlavně že ty to máš už vyřešený. Jak tak vidím, už máš jasno v tom, jestli Rufus, nebo Loz." To modrookého umlčelo.
"Promiň."
"Dobrý."
"Ale, opravdu bys to s ním mohl zkusit, ne?"
"Mohl, ale nechci mu potom ublížit, kdybych pak zjistil, že k němu vlastně nic necítím."
"To chápu, jo a já už se možná rozhodl."
"Rufus?"
"Ano."
"A jsi si jistý?"
"Myslím, že ano."
"Já myslím, že děláš ukvapené závěry, ale co já vím co cítíš. Pokud cítíš, že je to tak správně, tak ti do toho samozřejmě nebudu mluvit. Jen si dej pozor, abys neudělal něco, čeho bys mohl časem litovat."
Reno přikývne a na ex do sebe vyklopí celý obsah skleničky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.