Nenávist je jen trochu jiný druh lásky-část 3

24. září 2015 v 0:40 | Shiruba |  Final fantasy
Trrrr! Zazní do ticha pokoje zvonek u dveří. Reno ihned vyskočí na nohy a žene se ke dveřím.
"Rude! Kamaráde! Jak já tě rád vidím!" bez rozpaků, nebo obav svého mlčenlivého kolegu obejme, ten mu obětí opětuje.
"Ahoj Reno, můžeš mi vysvětlit, co se uprostřed noci stalo tak strašného? Myslel jsem, že ti vypálili byt, pozabíjeli všechny známé a přátele a ty ležíš někdo pod troskami vrtulníku." oba se vrátí do útrob bytu. "Tak povídej."
"Co bys dělal, kdyby sis krátce po sobě přiznal silné city k dvoum naprosto odlišným osobám, které se ke všemu nesnášej?"
Holohlavému agentovy poklesne čelist a řeč se mu stane neznámou. Čekal každý problém, jen ne problém srdeční.
"Co-cožeto?"
"No, dejme tomu, že by ses jeden den vyspal s někým, ke komu tě to opravdu hodně táhne a další den bys z ničeho nic zjistil, že stejné sympatie cítíš ještě k někomu dalšímu, kdo je zcela opačného charakteru, než ten první a je to ke všemu jeho nepřítel. Co bys udělal?"
"Zbláznil se. Určitě bych se z takového návalu emocí zbláznil."
"Ale no tak, Rude. Tohle je vážný. Tady jde o život a o rozum taky." zrzek na přítele zoufale pohlédne. Ten chvíli přemýšlí a zvažuje odpověď.
"No, asi bych dal přednost tomu, kdo o mě víc stojí."
"No a co když obě osoby jsou na tom v tomhle ohledu stejně?"
"Víš kámo, Vždycky bude jen jeden myslet vážně víc, než ten druhý. Ten, kdo to pociťuje víc, může váhat, může udělat pár špatných kroků, ale nakonec se vždycky rozhodne ku tvůj prospěch. A prozradíš starému, dobrému parťákovi, kdo ti takhe zamotal hlavu?"
"Hmmm, díky brácho, jse ti sakra vděčnej za radu a pomoc. Ale nemůžu ti říct o koho jde."
"Tak to by mě docela zajímalo proč? Já ti to zazlívat nebudu, ať už to bude kdokoli a nikomu to nevyzvoním."
"Ne."
"Reno?"
"Hm?"
"Věříš mi?" Reno automaticky přikývne.
"A zradil jsem tě někdy?"
Záporná odpověď.
"No, tak vidíš. Takže to račte vyklopit."
Zrzek se podívá pohledem říkajícím A opravdu musím? Když ze strany kolegy přijde přikývnutí, povzdechne si.
"Fajn, vyhrál jsi. Tak zkus si nejdřív typovat, kdo by mohl být ten první."
"Tifa?" zkusí opatrně Rude a nechápe, čemu se kamarád najednou směje.
"Tak to vezmem odjinud. Opravdu si myslíš, že se jedná o dvě dívky?"
"Kudla pes, takže muž a žena?"
"Nee"
"Dva muži?!"
"Jo, pohoršuje tě to?" trochu posmutní.
"Nepohoršuje, jen mě to nenapadlo."
"Ok, tak zkus hádat dál."
"Tak fajn, hádám, že oba znám."
"Jo."
"Cloud?"
"No ty ses musel zbláznit! U toho se občas divim, že mě neprohodí zavřenými dveřmi! Ještě aby to tak, zas až tak sebevražedný to není."
"Cid?"
"Ale no tak, Rude. Zkus zapojit mozkovnu. Dneska ti nějak nefakčí."
"Rufus Shinra?" napadlo ho to jen tak, ze srandy, ale odpověď mu opět odebrala lova z úst.
"Bingo."
"COŽE?! Ty ses vyspal se šéfem?"
"No, jo. On si začal a já tomu prostě neodolal."
"Čekal jsem kohokoli, ale Shinru zrovna ne."
"A ten druhý? Toho ještě nemáš, tak přemýšlej."
"Kadaj"
"Ne, zas až tak zlý to není. Ty máš nápady, Cloud Strife, Kadaj, ti dva mě nemaj zrovna v oblibě, uvědomuješ si to, že jo?"
"No tak dobře, tak Yazoo?"
"No čéče, čím dál lepší. Další co mi chtěl utrhnout hlavu."
"Mocná sílo planety, neříkej mi, že ses zabouchl do Loze."
Reno přikývne a nevinně se usměje.
"Pořád mi nějak nejde do hlavy, že jsi spal se Shinrou."
"To tě snad štve, že nespal s tebou? Nebo co?"
"To ani ne, neboj. Jen bych to do tebe tak nějak neřekl. Dost síla. President Rufus Shinra a obávaný nepřítel Loz. Ty máš teda apetit. Ale i přes tento překvapivý fakt, trvám, na své předchozí radě. Počkej si, až ti oba ukážou, jak moc o tebe stojej a co jsou ochotni pro tebe obětovat."
"Díky, kámo." zašeptá Reno šťastně i dojatě, že má tak skvělého kamaráda a pevně ho obejme.
Rude tu noc zůstal se svým parťákem a psychicky jej podporoval.

"Klesl jsem hodně hluboko. Nedokázal jsem ho odprásknout a teď tu sedím jako idiot a šmíruju ho." lamentuje Loz rozčíleně a již dobré dvě hodiny pozoruje byt, nacházející se přímo proti tomu, ve kterém právě je. Mračí se, protože je na sebe naštvaný a taky se mu nelíbí, že tam oxiduje ten druhý agent, kterému teď JEHO zrzek spí v náruči.
Že si povídali, to mu nějak nevadí, ale to objímání a dlouhovláskovi zářivé pohledy na toho druhého se mu nelíbily ani trošku. "To jsem to dopracoval. Já normálně žárlím a ještě ke všemu na svého nepřítele." zašklebí se a sveze se pod okno ze kterého vyhlížel, na zem. Dalekohled, který mu napomáhal v pozorování odloží vedle sebe, zoufale zakloní hlavu a pozoruje strop.
Do hlavy se mu neustále vracejí vzpomínky na zrzkův pevný pohled v lese i na jeho rošťácké úsměvy, rozesmáté oči i na jejich poslední setkání ve čtvrtém sektoru.
"Reno." zašeptá, pousměje se a v tmavé, prázdné místností usne.

"Už se Loz vrátil?"
"Ne. Kadaji?"
"Ano?"
"Zdáš se mi celkem vystresovaný."
"To se ti jen zdá. Jsem pohodě."
"Pojď sem, sedni si a chvíli se uvolni, stresore."
"Já o vás mám prostě jen strach, chápeš? Jste to jediný co mám."
"Já vím." Yazoo bratra obejme kolem ramen
"V poslední době mi přijde divný."
"Kdo ví, třeba ho postihla mocná kletba zvaná zamilovanost." zasměje se dlouhovlasý.
"Ješkovi oči, neděs!"
"No co? Stát se může všechno."
"Hmmm, asi máš pravdu. A něčemu jeho divné chování přeci připisovat musíme."
"Přesně tak. A přestaň si chvíli hrát na přecitlivělou maminku, neřeš každou blbost a trochu si užívej. Pojď, vezmem provětrat motorky."
"Ok, máš pravdu jako vždy."
Jeli jako šílení, nezajímalo je kam, prostě jen jeli a užívali si svobody. Smáli se a občas dělali různé manévry.
Konečně našli pravou podstatu života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.