Nečekané city -Kapitola 1 MISE

8. srpna 2015 v 13:13 | Shiruba |  Final fantasy
Do temné noci se otevřel pár vyděšených modrých očí, jejich majitel právě rozdýchával děsivou noční můru. Osoba se zvedla na loktech a rozhlédla se po potemnělém, ale naprosto
klidném pokoji. Modrooký sebou opět praštil na postel a dlaněmi si protřel tvář.
"Byl to jen sen, jo, jen blbej sen." zamumlal mladý muž a po chvíli se posadil, teď už určitě neusne, to mu bylo jasné. Vstal a šel se napít do kuchyně.
Po zhruba patnácti minutách se vrátil, opřel se ramenem o stěnu vedle okna a díval se ven. Najednou se mužova mysl zatoulala kamsi do dálek, když vtom se za ním ozval hlas jeho parťáka a nejlepšího přítele.
"Hlavně že strašíš po nocích, ale že na tebe klepu, to tě nezajímá, že?" Muž se zrzavými vlasy a modrýma očima se vyděsil a nadskočil, po té se otočil na toho troufalce, který ho ruší u snění. Překvapilo jej když v onom drzounovi poznal svého plešatého přítele.
"Rude? Co ty tu a děláš a jak ses sem dostal?" vykrkl hned na vetřelce.
"Bušil jsem na ty dveře snad deset minut, myslel jsem že se něco stalo, tak jsem se ti sem vloupal. Ale jak tak koukám, tak jsi až moc v pořádku." ušklíbl se Rude
"A co jsi ode mě v tuhle noční dobu potřeboval?"
"Já nic, ale šéfik něco potřebuje."
"A to si to nemůže nechat na ráno?"
"Zřejmě ne a stejně jsi vzhůru, takže ti to vůbec nemusí vadit."
"Vadí mi to, protože.....protože......." Reno ztratil řeč, nemohl Rudovi říct, co se mu honilo v hlavě, nepochopil by to.
"Jen klid nemusíš mi to vysvětlovat, podle tvého výrazu a podle tvého cestování v jiných dimenzích mi to hned došlo. Tak co kterápak se ti líbí? Yuffie? Tifa? Znám ji?" řekl hned Rude šibalsky a ušklíbnul se
"Co? No...." Reno byl značně překvapen, Rude si myslí že se mu líbí nějaká dívka? Tak to je na to vcelku dobře a to jak ona sám tak i Rude, pravda by jeho parťáka mohla taky přivést do hrobu. "he he, jo znáš, ale není to ani Tifa, ani Yuffie." zazubil se rudovlásek, po té rych vzal z židle své sako a vyběhl ven. "Tak pojď Rude nebo se Rufus zblázdní."
Rude se jen zamračil a následoval svého parťáka, celou cestu pak Rena vyslíchal, ale nebylo mu to pochopitelně vůbec nic platné.

Šéfe?" ozvalo se dvojhlasně, když oba agenti předstoupily před svého nadřízeného
"A jsem rád že jste tu, omlouvám se že jsem vás zavolal zrovna v takovouto hodinu v noci, doufám že jsem vás nevzbudil."
"Mě vůbec ne pane, ale Rena jsem musel vytrhnout ze snění o jeho vyvolené." neopoměl se tentokrát zmínit Rude. Rufus pozvedl obočí, což slabě mohl zahlédnout i Rude jelikož na něj muž na vozíčku upřel svůj překvapený pohled.
"Vyvolené?" Muž s černýma brýlema tentokrát pouze přikývl a snažil se vyhnout kamarádovým vražedným pohledům. "Tak to ti přeju Reno, ale nyní k misy. Potřebuju od vás, abyste jeli za město, skrývají se tam prý nějací Sephirotovi spřízněnci, chtělo by to tam trochu pročistit. Nějaké dotazy? Ne? Tak můžete jít."
"Půjdem na ně hned, nebo až ráno?" zeptal se hned za dveřmi plešatý muž
"Seš unavenej?"
"Ne, proč?"
"Tak jdeme hned, ne? V noci bude větší sranda." zazubil se modrooký a vyrazil hned ven k vrtulníku, vážnější a mlčelivější z obou agentů si povzdech a následoval kamaráda, v duchu se však modlil aby to vůbec přežili a to jak Renuv let, který ne vždycky dopadne dobře, tak i misi.

Vrtulník začal klesat a již ve chvíli, kdy vystupovali, měl Rude velmi špatný pocit že se něco stane.
Oba muži si vzali své zbraně a vydali se do ztemnělého lesa za městem.
"Čéče, zdá se mi to, nebo je tu poněkud mrtvo." neodpustil si po několika minutách ticha Reno
"Mlč, nebo budeme mrtvý my" zašeptal Rude a se značně větší opatrností než jeho parťák postupoval kupředu. Reno jen protočil oči v sloup a s naprostým klidem šel za Rudem.
Klid netrval dlouho, neušli ani pět metrů a rudovlasému agentovi prosvištěla kolem hlavy kulka. Rude i Reno ucukli a skryli se za stromy.
"Dobrý?" zeptal se Rude
"Jo"
"Fajn, neříkal jsem ti, abys byl zticha? A ty si tady chodíš jak na procházce." rozčiloval se rozumnější z mužů, jeho paličatý společník na něj jen vyplázl jazyk a vrhl se do boje jako vždy po hlavě. Rudovi v tu chvíli pochopitelně nezbylo v tu chvíli nic jiného než mu krýt záda, nebo v Renově případě spíš hlavu a hruď. Vyběhl z úkrytu a střílel po nepřátelích kteří stříleli po jeho kamarádovi.
Už zničili téměř polovinu z té proradné tlupy, když v tom se tam objevili trochu větší potíže a to v podobě Kadaje, Yazooa a Loze. S těmi už nebude tak snadné pořízení jako s těmi Sephirotovými loutkami.
Kadaj ještě ani pořádně nezastavil a už střílel. U nepřátel jako byli tihle tři byl problém, že se kolikrát i trefili do svého cíle.
Rude usoudil že bude nejlepší se rozdělit, aspoň budou mít víc terčů. Každý agent se tedy rozběhl na opačnou stranu. Kadaj se vrhl po Rudovi a Loz s Yazoovem si vzali na starost Rena.
Kadaj dával Rudovi v celku zabrat, ale dalo by se říci, že to bylo vyrovnané. Renovi se zatím podařilo omráčit Yazoova, čímž pěkně naštvl Loze, který mu to za bratra pěkně z ostra vracel. Renuv někdy až příliž ostrý jazyk řekl něco na Lozovu a Yazoovu adresu, což stříbrnovlasého dopálilo úplně. Hodil po rudovlasém muži granát a co čert nechtěl, trefil se přesně před Renovu nohu, čímž Rena odhodil o dobrých třicet metrů. Reno dopadl v bezvědomí a s půlkou těla spálenou na zem.
Rude se otočil, aby zjistil co se stalo a v tu chvíli se mu zastavilo srdce, už viděl pouze jak jeho parťák letí vzduchem. Vykryl další ránu od Kadaje a rozběhl se ke kamarádovi.
Kadaj dal znamení Lozovi, ten vzal jejich bratra, který stále "odpočíval" do náruče, sedli si na motorky a odjeli, aniž by se ohlédly.
Rude opatrně Renovi sundal z kůže připálenou látku a šetrně jej odnesl do vrtulníku, jímž ho pak dopravil zpět do města.

Když dorazili do Renova bytu, Rude dal rudovláska okamžitě na postel a šel volat Tifě, aby se okamžitě dostavila.
"Halo? Který blázen volá v tuhe noční hodinu? Pokud nejde o život, tak to pokládám." ozvalo se ospale z telefonu
"Ne, prosím nepokládej to. O ten život opravdu jde."
"Rude? Co se děje?"
"Byli jsme na misi a Rena dost hnusně zranili, je zázrak že ještě žije, prosím tě, nemůžeš přijet?"
"Co? Tak to je jiná, už jedu, řeknu Cloudovi ať mě tam hodí, S tím jak řídí tam budu za pár minut. K Renovi domů, že?"
"A-ano, díky, pospěš si."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Super 65% (13)
Celkem dobrý 20% (4)
Znám lepší 5% (1)
Nic moc 0% (0)
Hrůza 10% (2)

Komentáře

1 Ki Ki | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 21:24 | Reagovat

Páni, dlouho jsem nečetla žádnou povídku na Final Fantasy... A tahle je povedená! Jen jsem v první chvíli čekala za postavy Zacka nebo Clouda. Ale i Rena mám ráda! Hned si přečtu další kapitolu. :)
Jen bych měla malinkou výtku - barva písma není na pozadí vidět...

2 shiruba shiruba | 9. srpna 2015 v 0:19 | Reagovat

[1]: Díky, jsem ráda že se povídka líbila, brzy snad přibudou další. :-) A za to písmo se omlouvám, vůbec jsem si toho nevšimla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.